elfský jazyk
úvod:
Sindarština čili jazyk Šedých elfů, byl nejrozšířenějším jazykem v Beleriandu v Prvním věku. Kromě Sindar samotných jím mluvili i Noldor, kteří přišli ze Západu a přejali tuto řeč za svou jako jazyk Vyhnanců. Sindarsky muvili i lidé ze Třech domů Edain - Přátel elfů, neboť byli v neustálém kontaktu s Šedými elfy nebo Noldor, kteří se stali jejich učiteli v době míru a veliteli v době válek. Po skončení Prvního věku se sindarštinou běžně mluvilo v elfích zemích Lindonu a Velkém zeleném hvozdu, v Šedých přístavech a posléze i v Eregionu, Lothlórienu a Imladris ikdyž na některých místech se jako jazyk běžné potřeby používala řeč Lesních elfů. Také Edain stále učili své potomky této vznešené řeči a na ostrově Númenor sindarština dlouho sloužila jako jazyk učený i komunikativní. Postupem času, jak se vztahy númenorejců a elfů ochlazovaly, sindarštinu nahradil jejich vlastní jazyk adunajština, který byl ale v mnoha případech sindarštinou ovlivněn. Sindarština se stala jazykem zatracovaným a posléze zakázaným, ale přesto z Númenoru nevymizela. Zůstatek Věrných, kteří stále uznávali přátelství s Eldar, tento jazyk uchovávali jako památku na dny, kdy mezi oběma plemeny vládlo přátelství, a tajně jemu učili své děti. Když pak Númenor padl do hlubin, byli to právě lodě Věrných, které byly Pány Západu zachráněny a vyvrženy na březích Středozemě. Když Elendil a jeho synové se svým lidem založili Království ve vyhnanství - Arnor a Gondor - používali sindarštinu jako jazyk vznešený a učený, kterým komunikovali mezi sebou a při zvláštních příležitostech, a ikdyž přijali Obecnou řeč jako jazyk denní potřeby, sindarština nebyla zapomenuta ani poté, co dúnadanů ubylo a jejich krev se smísila s krví menších lidí.
Tady je elfský slovník:
-ath, -iath |
hromadný plurál [přípona] |
-dan |
tvůrce, výrobce, stvořitel [přípona] |
-en\-in |
odpovídá angl. příponám příd. jmen -ish, -y, -en |
-hoth |
lid, tlupa [přípona] |
-ien(n) |
země (koho, čeho) [přípona] |
-ion |
syn (koho, čeho) [přípona] |
-nd, -an(n) |
zem, země [přípona] |
-ren |
udělaný, zhotovený z..., (jako angl. přípona -y) |
-ui |
odpovídá angl. příponám příd. jmen -y, -able |
-wain |
třetí stupeň příd. jmen (= nej-) [přípona] |
a |
oh !, ah ! |
âl |
dřevo (jako živá látka) {ALA} |
âr |
král, náčelník {tá} {ghar} |
ad |
znovu, zase, zpět, znovu-, opakování něčeho{atat} |
ada |
otec (táta) {ata} |
adab\edeb |
budova, dům {tak} |
adan\edain |
muž, člověk (vztahuje se na tři domy Přátel Eldar) |
Adanedhel |
"Člověk-elf", jméno dané Túrinovi v Nargothrondu |
adar\eder |
otec {ata} |
adel |
za, vzadu (něčeho) [předložka] {teles} |
aderthad |
znovu sjednocující, opět spojující; obnovené jednoty |
Adorn |
řeka - přítok Želíze (přednúmenor. původ jména) |
adr(a) X |
přes [předložka] |
adron X |
dále, za, mimo, nad [příslovce] |
adros X |
brod, přechod |
aduial |
večerní šero, podvečer |
Adurant |
"Dvojí proud", šestý a nejjižnější přítok Gelionu v Ossiriandu, jméno se vztahuje k rozdělenému toku kolem ostrova Tol-Galenu. |
aear |
moře |
aearon |
oceán |
Aeglos |
Gil-galadovo kopí (= Sněžný hrot); také rostina, jež bujela na Amon Rudhu |
aelin |
jezero, tůň |
Aelin-uial |
"Soumračná jezera", kraj bažin a tůní, kde se řeka Aros vlévala do Sirionu |
aer |
svatý, posvěcený |
Aerandir |
"Mořský poutník" - průvodce Eärendila na jeho plavbách |
aerlinn |
chvalozpěv, chorál |
aes |
jídlo, pokrm (vařené - nejčastěji maso) {ap} |
aew |
malý ptáček {aiwé} |
Afor\Efuir/Efyr |
elf, který se nikdy nevydal na Velkou pouť {abar} |
agarwaen |
potřísněný krví, zkrvavený |
aglar |
sláva {akla-r} |
aglar'ni |
sláva komu, čemu (s 3.pádem) (= 'aglar an i') |
aglareb |
slavný {akla-r} |
Aglarond |
"Třpytivé jeskyně" v Helmově žlebu v Ered Nimrais |
aglon(d) |
brána, průchod mezi vysokými zdmi (stěnami) {ak} {lod} |
Aglon |
"Úzký průsmyk" mezi Dorthonionem a vysočinou západně od Himringu |
agor, agr |
úžina, zúžení {ak} |
ai |
Ať žije ! \ Běda ! |
aiglin |
vrcholy (kopců) |
aiglos |
rampouch |
ail X |
jezero, nádrž |
ailion X |
jezero |
ailwing |
jezerní pěna; bílý leknín |
Ain |
Ainu ((svatý) duch) |
Ainil |
Ainu, pro rod ženský |
Ainos |
Ainu, pro rod mužský |
aith |
bodec, hrot kopí {ek(te)} |
aithil X |
bystřina, rychlý dravý proud {KELE} |
Aivri(e)n |
jméno ostrova (Íwerin) |
acha |
vodopád |
al- |
ne- [předpona] {la} |
alag |
ženoucí se, řítící se, prudký {Alak} |
alagos |
větrná bouře {Alak} |
Aldor |
Oromë (Vala) {ALA} |
alf |
labuť {Alak} |
alfa X |
labuť |
alfirin |
drobná bílá květinka, viz. uilos, stálička |
Alchoron |
Ilkorin (pl.Elcheryn) (původ slova viz. Slovník Ilkorin){la} |
alm |
široká ramena (<ALDHAM)< TR> |
aloth (alos) |
les (básnicky) |
alph |
labuť {Alak} |
alwen |
strom (básnicky) |
am |
nahoru {am} |
am |
nahoru, vzhůru, nad, nadto [příslovce] {AMU} |
amabwed |
-ruký, ruce mající {MAPA} |
amar |
Země {mbar} |
amarth |
osud |
ambar |
Země {mbar} |
amben(d) |
do kopce {am} {pen} |
ambenn |
vyvýšený, stoupající {am} {pen(ed)} |
Amlaith |
jméno (koho ?) |
amlug |
drak {angwa} {lok} |
ammarth |
osud {mbarat} |
ammen |
- 'naur an edraith ammen' = "budiž oheň k naší záchraně" (Gandalfovo zaklínadlo proti vlkům) |
amon X |
do kopce {AMU} |
amon\emuin,emyn |
pahorek, kopec, hora {am} |
Amon Amarth |
"Hora osudu", jméno dané Orodruině, když opět procitly její ohně po Sauronově návratu z Númenoru |
Amon Ereb |
"Osamělý kopec" mezi Ramdalem a řekou Gelionem ve Východním Beleriandu. |
Amon Ethir |
"Výzvědný pahorek" navršený Finrodem Felagundem východně ode dveří Nargothrondu. |
Amon Gwareth |
pahorek, na němž byl zbudován Gondolin, uprostřed planiny Tumladenu |
omlouvám se ale elfský slovník je tak dlouhý že bych ho sem dával roky,proto jestli ho chcete vidět celý podívejte se sem (klikněte na smajlíka)