DRAK EVROPSKÝ
DRAK EVROPSKÝ
Draci jsou díky schopnosti zpomalit svůj metabolismus dlouhověcí. Bohužel stejně dlouho trvá jejich mládí. Drak je tvarově plně vyvinutý prakticky již po vylíhnutí. Je však schopen se plnohodnotně bránit, či rozmnožovat až po delším časovém období (50-100let). V tomto období a prakticky pak po celý další život drak roste. Vývoj rozumových schopností pak trvá ještě déle.
Draky lze z hlediska inteligence (a schopnosti provozovat vědomou magii) řadit do dvou kategorií. Draci inteligentní, schopni řídit se rozumovou úvahou a komunikovat (často však pouze telepaticky) a draci nevědomí, či zvířecí, žijící podobně jako jiní predátoři.
Dračí metabolismus, a zejména jeho projevy při obraně či útoku zvířete se staly legendárními. Jak již bylo předesláno, drak je predátorem. Nepohrdne jakoukoliv větší kořistí a jsou i známy případy, kdy konzumoval kamení či jiné neživé předměty.
Co do obranné a útočné taktiky lze, kromě přirozeného použití zubů, drápů a celého těla, zmínit využití přirozených funkcí těla.
Drak používá vždy jednu z níže zmíněných variant.
- Oheň. Drak je schopen chrlit oheň, či dým. Předpokládá se, že musí před tím zkonzumovat jisté množství nerostů. tento typ draka údajně negativně reaguje na styk s vodou.
- Kyselina a toxiny. Podobným způsobem, jako chrlení ohně zřejmě u draka funguje varianta chrlení jedů či kyseliny. Tato varianta
je poněkud vzácná, je možné, že se jedná pouze o vývojové stádium draka vedoucímu k nejrozšířenější variantě - chrličů ohně. V boji je velmi zranitelná při v případě mechanického poškození tělních dutin, ve kterých uchovává chemické směsi a kyseliny.
- Led a mráz. Tento typ draka je nejrozšířenější v severských oblastech. Zdá se, že nízká průměrná teplota vede i ke změnám v tělním metabolismu a k mutacím i v této oblasti. Tento typ draka chrlí místo ohně soustředěný proud sněhu a ledového dechu vedoucího k zmrznutí oběti. Ledový drak je pak přirozeným nepřítelem draka ohnivého.
Další významnou oblastí dračích schopností byla v dřívějších dobách schopnost letu. Většina draků používala k letu blanitých křídel, ale vyskytly se i ojedinělé mutace s peřím (viz Quetzolcoatl - opeřený had Aztéků). Fakt, že draci mohou létat byl jedním z důvodů, proč byli draci vnímáni tak rozporuplně. Schopnost letu jim také mnohdy dokázala zachránit život.
Dračí magie se stala příslovečnou. Draci vyvíjeli své schopnosti zejména tím směrem, který jim umožnil přežít, či uniknout hrozbě. Mezi častěji zmiňované magické schopnosti draků patří:
- Odolnost vůči magii - nejen středověcí rytíři byli přirozenými nepřáteli draků. Draci byli rovněž vystaveni magickým útokům ze strany kněžské magie, či jiným čarodějným útokům. Dračí kůže byla schopna absorbovat neuvěřitelné množství magické energie z případného útoku.
- Schopnost telepatie - draci spolu podobně jako některé jiné živočišné druhy komunikovali podvědomou telepatií. Zajímavostí bylo však její vědomé používání inteligentními poddruhy draka v komunikaci s lidmi. Zde lze jen litovat možnosti ztráty poznání jiné kultury.
- Schopnost metamorfózy - draci byli schopni pokročile měnit své tělo tak, aby bylo podobné strukturou a tvarem okolnímu prostředí. tato schopnost byla údajně tak pokročilá, že byli draci schopni změnit tvar svého těla i do lidské podoby.
Draci byli hromadně vybíjeni z mnoha důvodů. Kromě již zmíněných důvodů teologických, zde byl i nemalý finanční prospěch z prodeje různých částí jejich těla. Zejména byla ceněna jejich kůže (magicky odolná), jejich jazyk a krev (víra ve schopnost porozumět řeči zvířat). Či jejich zuby a drápy (prospěch válečníkům, drápy byly jedovaté pro elfy). Dračí šupiny na pancíři pak měly údajně dar odrazit jakýkoliv šíp či oštěp.
Jak již bylo dříve řečeno draci byli chápáni jako symbol chaosu a často byli ztotožňováni se silou živlů. Byli respektováni pro svou sílu a co je zajímavé, také pro svou moudrost (zřejmě reakce na vzácná setkání s inteligentními draky). Jednou z dalších osudových vlastností draků byla také jejich láska k blýskavému kovu a drahým kamenům. Jisté je, že tato vlastnost byla jistě nadsazována, i když časté zmínky i přes chamtivost lovců draků dávají tušit, že není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Proto kdokoliv nalezne dračí jeskyni s pokladem, nechť tak oznámí ještě před kořistěním redakci Akademie. Rádi bychom zjistili více informací o tomto druhu.